Prolog

Čtyři bratři stáli nad hrobem. Všichni měli prázdný výraz. Právě učinili zásadní rozhodnutí.

Bratři

Naposledy.

Slovo pronikající do čtyř myslí.

Rakev začala klesat. Jen pár minut je dělilo od konce. Nebo snad začátku?

Rozhodnutí již padlo. Zbývalo jediné. Odejít navždy.

Bratři se naposledy rozloučili se svojí sestrou. Maeve čekal zasloužený odpočinek, který oni neměli poznat. Alespoň ne v blízké budoucnosti...

Hřbitov zpustl. Začalo se stmívat.

Čtyři muži se naposledy rozhlédli po místě, které nazývali domovem. Bez Maeve to bylo jen pár holých zdí. Místo, které pro ně nic neznamenalo.

Na stole leželo několik prázdných kartiček.

Bez jediného slova začali s rituálem.

Samael se sklonil ke kartám a dýchl na ně. Začaly zářit. Mohl to být jen světelný klam. Hra světla a stínu...
Eloai pohlédl na karty. Něco se začalo dít. Na bílém papíru začaly prosívat linie. Mohlo se jednat o lidskou siluetu...
Jocahu uchopil každou kartu. Místnosti začala vibrovat zvláštní energie. Přibližovala se ke kartám...
Corus převzal karty od svého bratra a hodil je do vzduchu. Karty se vznesly až do nejvyššího možného bodu a začaly klesat...

Neměly však možnost na zem dopadnout. V záplavě černočerného světla zmizely.

A bratři s nimi...